Dřevokazní škůdci – jak na ně?

Dřevo zútulňuje naše domovy, dodává jim osobitý ráz a je tak tradičně oblíbeným materiálem interiérů i exteriérů domů. Velmi pěkně působí dřevěné obklady, podbití střech, trámy a řada dalších prvků z tohoto vděčného přírodního materiálu. Je tu však jedno riziko, které může trvanlivost dřeva ohrozit. Tím rizikem jsou dřevokazní škůdci, ať je to některý z druhů nechvalně známého červotoče, tesařík fialový, nebo třeba tesařík krovový, který je pro dřevo doslova pohromou.

Asi nejvíce se do podvědomí lidí dostal červotoč. Známé jsou zejména dva hlavní druhy – červotoč umrlčí a červotoč rýhovaný. Zatímco červotoč umrlčí se ozývá svým specifickým „tikáním“ v počtu do 10 typických „tiků“, červotoč rýhovaný „tiká“ bez přestávky desítka sem, desítka tam. Červotoč umrlčí je velký 4 -5 mm, nenapadá čerstvé dřevo, má rád chlad a jeho larvám se daří např. v rámech oken a dveří, krovech, podlahách atd. Červotoč rýhovaný naopak nemá rád chladno a najdete ho nejčastěji v nábytku, rámech obrazů, v hodinách atd. Oba tyto druhy škůdců mají kulaté výletové otvory. V mírně napadeném dřevu lze červotoč zahubit s pomocí injekční stříkačky a speciálních chemikálií. U většího napadení je zapotřebí celoplošné ošetření, které je vhodné u menších kousků, např. nábytku, přenechat odborníkům.

Závažným a devastujícím škůdcem, který systematicky ničí krovy, dřevěné obložení, podbití, trámy atd. je tesařík krovový. Problémem je to, že tesařík se vyvíjí v už zabudovaném dřevě a jeho larvy žijí podle podmínek v průměru 2 – 4 let, ale mohou se dožít i více než deseti. Délka jejich života je závislá na vlhkosti dřeva a celkové teplotě místa. Ideálním prostředím pro ně představuje vlhkost dřeva kolem 30% a teplota okolo 25 stupňů Celsia. Dorůstají délky dvou až tří centimetrů, jsou bílé až smetanové a tělo zakončuje hnědý konec hlavy s kusadly. Po dobu svého života si prokusují chodbičky ve dřevě, v oblibě mají zejména měkké dřevo a v době své největší aktivity dokážou za den „vykousat“ a prodloužit chodbičku o jeden až dva centimetry, což rozhodně není málo. Tuto chodbičku zčásti zaplňují exkrementy, které připomínají maličké jemné pilinové kuličky. Napadené dřevo poznáte podle drobných pilinek pod postiženým místem, viditelné bývají také výletové otvory, které mívají rozměr cca 4 x 5 mm. Larvy v nich však nehledejte, vývoj byl dokonán. Tesaříci se líhnou z kukel od května do září, jsou velcí 8 – 18 mm a žijí jen několik týdnů. Během této doby se spáří a samička naklade až několik stovek vajíček. Celý cyklus se opakuje. Pokud je ticho, zejména v nočních hodinách, můžete dokonce slyšet, jak larvy dřevo chroustají. Pakliže je jich v napadeném dřevu větší množství, snadno si lze představit, jakou škodu mohou napáchat. Pokud do napadeného dřeva zajedete ostrým předmětem, například špachtlí nebo nožem, můžete ho doslova podél let loupat mnohdy až do hloubky několika centimetrů. Olupování provází odpadávání a prášení rozmělněné dřevní hmoty a je možné pozorovat vykousané chodbičky. Bohužel larvy odolávají i silným a dlouhotrvajícím mrazům, takže doufat, že vymrznou, je zbytečné. Jak se tedy dřevokazným škůdcům je možné bránit?

Tip na článek:  Jak by to nemělo vypadat před vchodem domu?

Nezbývá, než jim „vyhlásit boj“ za pomoci chemických nátěrů, které jsou na trhu k dostání v několika různých provedeních. Působí spolehlivě, avšak jejich účinek je bohužel omezený u již napadeného dřeva. Tyto nátěry totiž zůstávají na povrchu, případně těsně pod ním a přímo ke škůdcům až na výjimky nedosáhnou. Jsou však rozhodně dobrou volbou a prevencí u zdravého dřeva před jeho použitím, nebo jako ošetření po aplikaci mikrovln. Tlaková metoda poměrně úspěšně zvládá dostat přípravek do hloubky dřeva, avšak prozatím nejspolehlivější je mikrovlnná technologie, jejíž spolehlivost má až 100% účinnost. V kombinaci s ní je vhodný dodatečný insekticidní nátěr, který zamezí riziko opětovného napadení.

Než se pustíte do práce s dřevem, nepodceňujte jeho preventivní ošetření, neboť škody, které dřevokazní brouci umí napáchat, jsou leckdy nenapravitelné.

 

Jeden myslel na “Dřevokazní škůdci – jak na ně?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *